Cena směnky
Cena směnek, o které je zde pojednáno, se týká těch "obyčejných směnek", které se vyskytují mezi lidmi. Zpravidla tyto směnky vzniknou tak, že si někdo půjčí peníze a napíše věřiteli směnku, případně dluží věřiteli z nějakého jiného důvodu (např. za nájem, prodané auto) a aby měl od věřitel na chvíli pokoj, napíše mu směnku. Směnka se potom stane splatnou, výstavce směnky (dlužník) nezaplatí, a směnečný věřitel, neví co má dál dělat. Má v ruce směnku, ale chce mít v ruce peníze. Jedním ze způsobů, jak to řešit je prodej směnky. Jenže za kolik? Obecně lze říci, že cena těchto směnek podávaný po splatnosti za nebonitními dlužníky (za bonitní dlužníky je možné považovat banky a podniky se stání účastí) se pohybuje někde okolo 5 - 50 %, zpravidla činí cca 30 %. Pro směnečné věřitele se to zdá jistě strašně málo, ale cena musí zohledňovat riziko, které kupec směnky podstupuje. K uvedenému riziku kupce je třeba si uvědomit, jak dlouho trvá vymáhání směnky. Standardně soud vydá do 3 měsíců směnečný platební rozkaz (u Krajského soudu v Brně jsou lhůty mnohdy delší). Pokud směnečný dlužník podá námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu, soud nařídí projednání námitek, což se uskuteční tak za rok. Námitky se projednají a soud zpravidla směnečný platební rozkaz ponechá v platnosti. To se děje rozsudkem, proti němuž je možné podat odvolání. Pokud se směnečný dlužník odvolá, vše se přesměruje k Vrchnímu soudu, kde to bude trvat další rok až dva. Vrchní soud pak zpravidla potvrdí rozsudek krajského soudu. Teprve potom má směnečný věřitel exekuční titul. To znamená, že pokud se směnečný dlužník brání všemi možnými prostředky, trvá to zpravidla tři roky, než získáte exekuční titul a můžete dluh exekuovat. Exekuce také trvá poměrně dlouho, zejména když dlužník nemá na účtu dostatek peněžních prostředků, které by mu šly jednoduše ztrhnout (což je drtivá většina případů). Ani při exekuci prodejem movitých nebo nemovitých věcí vše nejde zrovna nejrychleji. Pokud tedy budete mít štěstí a bude dlužník pracovat, bude se mu dluh ztrhávat ze mzdy, což může rovněž trvat několik let. Pokud to jde rychle tak to trvá dva až tři roky. Takže výsledkem je, že může trvat cca 5 - 6 let, než vymůžete peníze. To je však žádoucí varianta, může se totiž stát, že peníze vůbec zpět nevymůžete. A nyní se dostáváme k ceně. Pokud se půjčují peníze, tak se půjčují nebankovními subjekty za cca 20 % ročně (ty férovější společnosti). Tyto půjčky je však možné zajistit smluvní pokutou nebo zástavním právem. U směnky nic takového neexistuje. Jestliže bude vymáhání směnky trvat 5 let, pak při půjčení peněz na stejnou dobu (5 let) byste při úroku 20 % ročně vydělali za 5 let 100 % vynaložených prostředků. To znamená, že cena směnky nemůže být vyšší než 50 %, abyste těch 100 % za 5 let vydělali. Jinak by totiž nemělo cenu směnku kupovat, ale raději poskytovat půjčku. Vzhledem k tomu, že jde o rizikovou operaci, kterou nelze v podstatě zajistit, je třeba kupovat směnky ještě za nižší cenu. Z toho je pak zřejmé, že cena směnky by se měla pohybovat někde okolo 30 %. Pokud se týká aktuální situace (rok 2016) je možné konstatovat, že obchod se směnkami byl prakticky zlikvidován. K tomu přispělo několik rozhodnutí Nejvyššího a ústavního soudu a dále změna právní úpravy. Dříve totiž mohl být směnečný platební rozkaz doručen tzv. fikcí (tedy vhozením do schránky) a námitky proti němu bylo by možno podat jenom do 3 dnů. Takže díky určitému překvapení tak v podstatě 90 % soudních sporů vyhrával žalobce. To se však postupně měnilo. Nejdříve ústavní soud právní úpravu zrušil a lhůta 3 dnů na podání námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu se postupně prodloužila na 8 dní a pak na 15 dní. Navíc přibyla povinnost před podáním žaloby zasílat dlužníkovi předžalobní upomínku, takže moment překvapení byl značně oslaben. Následně od roku 2015 dokonce přibyl zákaz doručení směnečného platebního rozkazu fikcí, což pak znamená, že moment překvapení neexistuje. Když se k tomu připočte, že stát dává dlužníkům stále větší možnosti, jak se placení dluhů zcela nebo částečně vyhnout a to zejména insolvencí, novelou exekučního řádu, kterou značně svázal možnosti exekutorů, jak dluh razantně vymáhat, tak výsledkem je, že zájem investorů se od směnek přesunul jinam. Najít kupce na nějakou směnku je opravdu problém, takže zpravidla majiteli směnky nezbývá nic jiného, než směnku žalovat na soudě. Což je však poměrně složité, neboť moment překvapení, na který se dalo kdysi spolehnout, ze směnečného řízení zcela vymizel. JUDr. MgA. Michal Šalomoun, Ph.D.